SLOVO NA TÝDEN: svatodušní

5. června 2017

Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. (Galatským 5,22n)

Bible vypráví, že když byl Pán Ježíš s učedníky, tak je povzbuzoval i napomínal slovem, učil je, doprovázel, vysílal i přijímal. Dá se říct, že se o ně staral. Pak ovšem přišly Velikonoce a Ježíš byl od nich vzat, bible vypráví, že do nebe. A aby tu učedníci nebyli najednou sami, seslal jim Bůh svého Ducha. Boží Duch je teď tím, kdo Ježíšovy učedníky provází i napomíná.

Jak přesně to Duch dělá, nevíme. Bůh s ním k němu nepřibalil návod na použití. Ze svědectví ovšem víme, jak se působení Božího ducha pozná. Pozná se po ovoci. Pozná se podle toho, co s člověkem působí. A tak kdykoli v nás zůstává láska, kdykoli sdílíme radost, když předáváme pokoj, když jsme trpěliví sami se sebou i s druhými kolem nás, když umíme projevit laskavost, když naše jednání ovládne dobrota, když nás posiluje věrnost, když čelíme tichostí proti řevu světa, když se projevujeme opravdu tací, jací jsme, když se sebeovládneme, pak námi mluví Duch Boží. Nás to posiluje a občerstvuje, a stejně tak i druhé kolem nás.

Boží Duch je takové šťavnaté občerstvení.