SLOVO NA TÝDEN: o slitování

21. listopadu 2016

Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. (Iz 49,15)

SLOVO NA TÝDEN: o slitování
21. listopadu 2016 - SLOVO NA TÝDEN: o slitování

Jedno z klíčových slov Starého zákona popisující nezaslouženou Boží  náklonnost k jeho lidu je pojem „slitování“. V knize Nehemjášově se např. v modlitbě vzpomíná na Boží milosrdenství v příběhu „zlatého býčka: „Avšak ty jsi je v nesmírném slitování na poušti neopustil.“ (9,19) V orginálním hebrejském znění má pojem „slitování“ pozoruhodnou souvislost. Je totiž odvozeno od výrazu pro „mateřské lůno“. Když tedy Hospodin namísto zaslouženého trestu nabídne viníkovi šanci litovat, přijmout odpuštění a začít znovu, chová se vlastně tak trochu jako milující máma. Jako láskyplně a dobrotivě pečující matka.

Přímé rodičovské metafory (Bůh je jako otec, jako matka) jsou ve Starém zákoně řídké. Přesto jsou přítomné a připravují cestu Ježíšovi, který později popíše Hospodina jako otce (s mateřskými rysy!), který vybíhá vstříc svým nejprve všelijak poztráceným a později se vracejícím dětem (srov. L 15,20.28). Bůh své ztracené syny a dcery v okamžiku jejich návratu s pocitem zadostiučinění a povýšenosti nepeskuje a neponižuje, ale prostě přijímá zpět do své náruče a svého domova.

Bože, jsi naším milujícím otcem i matkou zároveň. Když naše touha po tobě hasne a chladne, tvoje touha být nám nablízku zůstává a udržuje plamínek naděje pro dobrý konec našeho společného příběhu. Děkujeme ti za to.

Roman Mazur