SLOVO NA TÝDEN: 3. přikázání

7. srpna 2017

Nezneužiješ jméno Hospodina, svého Boha.

Jméno je pro člověka důležité. Označuje ho. Dává mu identitu. Nikdo nechce, aby byl se svým jménem prázdný, neužitečný, k ničemu. Aby nesl své jméno jen tak nadarmo. A proto to nemáme dělat ani Bohu, možná proto Bůh nemá jméno, jak ho obecně známe. Boží jméno se spíš jen tak opisuje: Bůh sám říká: jsem, který jsem. Proto mu říkáme nejčastěji Pán (staročesky Hospodin).

Židé chovají Boží jméno v takové úctě, že ho vůbec nevyslovují. Křesťané jsou křtem poznamenáni jménem Kristovým. Křesťané jsou Kristovci. Slovo křesťan není odvozeno od slova křest, ale od jména Kristus. Křesťané jsou nositeli jména Kristova a jako takoví nositelé mají co nabídnout. S křesťanstvím, s vírou souvisí zájem o druhé lidi, o jejich bolest i nemoc. Vypráví o tom jeden povelikonoční příběh, kdy učedníci Petr a Jan potkali potřebného člověka, nepřešli ho bez povšimnutí, ale vyslovili kvůli němu jméno, které jim bylo nejdražší, jméno Ježíše Krista. Ve jménu Kristově uzdravili člověka. Je to výraz úcty k tomuto jménu, k tomu, co obsahuje, co člověka dává. Proto se nemá zneužívat.

Co je dobré vědět? Klení: znamená hartusení, láteření, hlasitá úleva z překvapení či z nepodařeného díla (např. „sakra, zatraceně, himl, hergot, herdek, krucifix, hrome, hernajs dudy, donrvetr, krucajfixum, krajcpatalijón, do prkýnka, můj ty světe, šmarjá-jozef, šmankote, aj.). Všimněte si, jak hodně je tam termínu souvisejících s náboženstvím.