SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Olympiáda v roce milosrdenství

13. února 2018

Čeští hokejisté ještě nevstoupili do olympijského hokejového turnaje, ale my všichni očekáváme po dvaceti letech Nagano. Jenže je to jenom sport a dopadnout to může všelijak. Hlavně, aby do toho dali srdce. Aby nechyběla vůle po vítězství. Poučení na úvod: Když do svého zápasu nevložíte srdce, těžko se vyhrává.

 

SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Nádraží
13. února 2018 - SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Olympiáda v roce milosrdenství

Představte si svůj život - své každodenní žití - jako zápas o něco velmi cenného, o velmi cennou medali (jako na olympiádě). I tehle zápas chce po nás především srdce, a taky hodně síly a trénování, taky mysl a přemýšlení, uvažování, i v tomhle zápase procházíme přes prohry a toužíme po vítězství. Tím vítězství není nic jiného, než dosažení cíle, který Bůh pro tento svět a nás lidi v něm nachystal. Ten cíl zní: dát světu a životu smysl a naplnění, toho se můžeme účastnit a také tohoto cíle dosáhnout.

Docela tu neplatí ono olympijské: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. V tom našem zápase platí, že tím, že se ho skutečně a opravdově účastním, získávám podíl na vítězství. Tenhle náš životní zápas má také heslo, podle kterého by se měl řídit. Heslo, které napovídá, jakým způsobem se tohoto boje účastnit, jakým stylem bojovat. V tom hesle se hovoří o síle (a to mi splývá s trénovaností a odhodlaností), hovoří se v něm o mysli (a to mi připomíná, že musím přemýšlet, myslet na to, co je důležité, být v tom zápase i svou myslí), dále se v něm hovoří o srdci, protože srdce je důležité, to už jsem se jednou pokusil podtrnout, ale především a to hned do dvou směrů, se v tom hesle hovoří o tom, jak, jakým způsobem máme v tom našem životním zápase bojovat. Je to láskou.

To heslo zní: Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí´ a `miluj svého bližního jako sám sebe´."

Jako Martina Sáblíková rychlobruslí, Ondra Moravec nebo Michal Krčmář zas biatloní, my křesťané máme milovat, to je ta naše disciplína, to je náš způsob žití. Sportovci bývají bytostně zaujatí pro svoji disciplínu a tak i my křesťani máme mít bytostné zaujetí pro náš způsob žití: totiž žít s láskou, milovat. Protože sama láska, o které je řeč, je bytostné zaujetí pro život, který nám Bůh připravil.

Učí nás to i evangelium, učí nás to tak Pán Ježíš, náš vzor, tahoun a příklad.
Kdysi za ním přišel jeden člověk a ptal se ho: Co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě? Říkal na věčném životě, ale nemyslel tím nic jiného, než to, co Bůh světu a člověku nachystal, to vítězství. Chtěl na tom mít podíl. Na tom není nic špatného… naopak. Takže: Co mám dělat?

Ježíš mu na to tehdy odpověděl. Copak ty nevíš? Nevíš, že existuje taková knížka a tam je to napsáno, nevíš, že existují společenství a tam se o tom přemýšlí a mluví a někdy dokonce taky jedná?

Ale to vím, dokonce znám i to heslo, které to shrnuje. Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí´ a `miluj svého bližního jako sám sebe´. Správně, řekl tehdy Ježíš, to čiň a budeš živ, budeš žít život věčný, budeš mít podíl na těch nejlepších darech, které Bůh tomuto světu zaslibuje a dává, na vítězství.

Jenže on není problém ve znalosti. My taky známe desatero. Problém je v tom najít, pochopit a naplnit zcela určitý způsob žití. A před tím sami často uhýbáme a raději se vymlouváme, jako tehdy ten člověk před Ježíšem: To se ti řekne, to čiň, ale… ale… kdo je vůbec ten můj bližní? Na to, kdo je to ten Hospodin, to se vůbec neodvažoval zeptat…

Tak bližní, říkáš, tož poslouchej:

Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: `Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.´ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Zákoník odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

Kdo z těch tří, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče? Ten, který mu prokázal milosrdenství. No jasně, takže jdi a jednej také tak, už to chápeš?

Láska, stejně jako milosrdenství, je klíčem našeho života. Z Boží lásky tu můžeme láskou žít. Tak jdi a jednej také tak a měj podíl na tom vítězství.