SLOVO K ZAMYŠLENÍ: O jaru a naději

1. dubna 2021
SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Naděje jako kompas
1. dubna 2021 - SLOVO K ZAMYŠLENÍ: O jaru a naději

Jak prožíváte letošní jaro? Já mám s přibývajícími roky jaro stále raději. Těším se na něj už od Vánoc. Mám zimu rád taky, ale prodlužující se dny a hřející slunce mi dělají lépe a lépe. První sněženky, bledule, později podléšky a koniklece mi každým rokem přinášejí jen obtížně sdělitelný pocit radosti. A nejsou to jen jarní květiny, ale i zpěv ptáků v zahradách kolem domu. Především ten zpěv, který se ozývá brzy ráno ještě před svítáním, je neklamným znakem, že už je to tady! Zima odchází! A s jarem začíná kolem nás nový život.

Letos nás ale cosi tísní dál. Ano. Už druhým jarem jsme víc než zimou deptaní neviditelným koronavirem a nemocí, kterou způsobuje. Máme strach o své blízké i o sebe. Hrozíme se ze zpráv z přeplněných nemocnic, které se nám dostávají každodenně sdělovacími prostředky. Tíží nás opatření, která nám znemožňují obvyklý život. Omezují nás v pravidelném docházení do sboru, v možnosti navštěvovat příbuzné i známé. Nedá se jít do kina, divadla či na koncert. Omezuje se nám cestovat. Konečně, i to chození s respirátory je strašná otrava. Zvlášť, když má člověk ještě brýle, které se mu věčně zamlžují.

Nechci tato opatření nijak zlehčovat. Každý z nás se určitě dovede omezit, pokud cítí, že to je na určitou chvíli a je to potřeba. Chci se ale s vámi podělit o to, co mně pomáhá se s tím vyrovnat. Tím mým životabudičem je naděje, kterou v sobě nosím. Naděje, která je mi oporou snad celý život. I nyní mám naději, že slunce a teplo svým působením sníží šíření viru mezi lidmi. A přidám-li k tomu pozitivní účinky očkování a zavádění nových léků proti koronaviru, mám naději, že se do příští zimy naučíme s tímto celosvětově protivným problémem žít, aniž bychom se museli tak hodně omezovat. Tato moje naděje je posilovaná tím, co jsem si o šíření koronaviru kdesi přečetl, i tím, co vidím na přírodě kolem sebe. Že se také dokáže z každé zimy, z každé kalamity, z každé psoty otřepat a znovu se probudit k životu.

Tato naděje ale v první řadě souvisí s vírou. Víra nám přeci dává naději, že po všech protivenstvích nás čeká dobrý konec. Bylo by laciné teď tvrdit, že právě víra nás zbaví pandemie. Ale dává nám naději, že toto není konec. Pro mne jsou víra a naděje dvě strany jedné mince. Víra a naděje patří k sobě.

Velikonoční událost vzkříšení nás zbavuje strachu a malomyslnosti. A kde není strach, tam se daří naději. Pán Bůh je přeci s námi, i když letošní Velikonoce neoslavíme ve společenství sboru. Tak se těšme z jara i ze všech maličkostí, které s sebou přináší. Nejsme na to sami!

Vladimír Zikmund