SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Naděje z jiného světa

1. června 2021
SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Naděje z jiného světa
1. června 2021 - SLOVO K ZAMYŠLENÍ: Naděje z jiného světa

Naděje je jednou z hodnot, která je jakoby z jiného světa.

Pamatuji si, jak kdysi na gymnáziu jeden můj kamarád říkal, že život je čekání na smrt. Hodně mě to provokovalo. Považoval jsem tehdy, odkojen evangelickou nedělní školou, za jasné, že život smrtí nekončí. 

Teprve později mi došlo, že to, proč mě tato věta tolik provokuje, je její pravdivost. Život s sebou nese také plno bolesti, úzkosti, strachu, nesmyslnosti. A čelí neustálému vědomí pomíjivosti, smrti, konečnosti. A dříve či později toto vědomí zasáhne naprostou většinu lidí.

Začneme čelit otázkám, na které nejsou žádné jednoduché odpovědi. Proč tatínek opustil maminku? Proč umřela spolužačka v deseti letech na rakovinu? Proč na světě umírá tolik lidí hladem? Proč holokaust? Proč jsem zradil? Co si počnu sám se sebou tváří v tvář nekonečnému vesmíru? Proč to tolik bolí?

Nevíme. Bezradně se krčíme před zlem a touto nesmyslností světa. Někdy to neuneseme a život ukončíme. Někdy se smíříme s tímto stavem věci. Rezignovaně, vztekle, depresivně. „Naděje je největší zlo, protože prodlužuje lidské utrpení“ napsal kdysi Fridrich Nietzsche.

Naděje nás totiž, poté co si zlo a nesmyslnost ve světě připustíme, zve k tomu, abychom zkusili jít dál. Ještě to nevzdávali.

Navrhuji vám to zkusit. Začít třeba připuštěním si naší vlastní omezenosti, limitů našeho poznání, myšlení a cítění. A znovu se chvíli dívat kolem sebe a taky do sebe. Mě ten pohled vždy fascinuje. Vidím totiž vlastně taky často docela dost radosti a lásky.

Vidím kolem sebe a v sobě život. Něco velmi, velmi nepředvídatelného a nepravděpodobného. Při velkém třesku bych si na něj bez naděje nevsadil ani zlámanou grešli.

Nepřijde mi už pak ani tak nesmyslné mít naději, že život je také něco jiného, než útrpné čekání na smrt. Že je také prostorem pro víru a lásku. Prostorem tak trochu z jiného světa. 

Jan Soběslavský