Učí se žít samostatně a přeje si najít práci

Kvůli duševnímu onemocnění je dvaačtyřicetiletý Petr Pišinger od roku 1995 v invalidním důchodu. Po smrti maminky prodali s tatínkem a bratrem byt a rozhodl se, že je načase, aby začal žít samostatně.

Proto využil službu Podpora samostatného bydlení, kterou už druhým rokem provozuje Diakonie Uherské Hradiště – středisko CESTA. A před pár týdny uvítal i nově otevřenou službu Sociálně terapeutické dílny, kterou Diakonie poskytuje klientům s duševním onemocněním zdarma.

Podpora samostatného bydlení umožňuje lidem s duševním onemocněním žít ve vlastním bytě a starat se o sebe. Pomocnou ruku klientům podávají terénní pracovnice, které je provází každodenními činnostmi.

„Pomáhají nám třeba při praní či vaření. Jsem opravdu vrcholně spokojený. Sám jsem měl strach, abych třeba nevyplavil sousedy, ale pracovnice služby mně pomůže všechno zkontrolovat, protože to sám ještě tak dobře neumím,“ popisuje Petr Pišinger jeden ze způsobů pomoci. „Důležité je taky to, že v tom všem člověk není sám a ví, že mu někdo pomůže, když bude cokoli potřebovat,“ dodává.

Začátkem prázdnin začal navštěvovat i Sociálně terapeutické dílny, které každý všední den fungují v sídle střediska CESTA. A i ty si pochvaluje. „Do dílny chodím asi pět týdnů. Už jsme si vyzkoušeli různé výtvarné aktivity, žehlení, pomoc na zahradě. Ale třeba na malování moc nejsem, to mi nikdy moc nešlo už od školy,“ přiznává s úsměvem.

„Jsem tady moc spokojený. Hlavně má člověk nějakou zábavu a den vyplněný činností a prací. Učí se samostatnosti, dochvilnosti a podobně. Do budoucna bych si rád našel nějakou práci či brigádu, plánuji to zhruba v průběhu jednoho roku,“ říká Petr Pišinger a dodává, že nemá nic proti zveřejnění svého celého jména.

Jeho slova potvrzuje i vedoucí služeb Podpora samostatného bydlení a Sociálně terapeutické dílny Květa Kovaříková. „S klienty nacvičujeme běžné denní úkony, ale taky například zodpovědnost. Vždy se s nimi radíme, v čem by se rádi zlepšili a co by rádi dělali tak, aby to pro ně bylo prospěšné, ale zároveň se jim u nás líbilo,“ uzavírá Květa Kovaříková.

Zveřejnil Slovácký deník

Ilustrační foto Diakonie