Petr Hejl: Přeju si víc chráněných bydlení i pracovníků

Petr Hejl, ředitel Střediska Betlém, je s Diakonií spjatý téměř 30 let. „V Diakonii jsem takový praještěr, jako vykopávka se ale ještě necítím,“ říká s úsměvem. Více než rok se intenzivně věnoval stavbě nového Domova Betlém v Kloboukách u Brna, určeném pro dospělé osoby s těžkým postižením, který nedávno otevřel brány prvním návštěvníkům.

Rozhovor s Petrem Hejlem
Petr Hejl: Přeju si víc chráněných bydlení i pracovníků

Petře, stojíme před budovou nového Domova Betlém. Jak se cítíte, když vidíte, co se vám podařilo vybudovat?

Domov Betlém je pro mě zhmotněná vize. Je nesmírně příjemné sledovat, jak to, co si vysníte, získá konkrétní podobu. Jsem vděčný všem, kteří na stavbu přispěli a umožnili nám Domov Betlém postavit. Všechny pohledávky ale ještě zaplacené nemáme, proto stále s vděčností přijímáme finanční dary. Bez těch by se Domov Betlém nikdy nestal skutečností. My ale neusínáme na vavřínech a plánujeme dál. Schválně používám slůvko „my“, protože nejsem jediným nositelem představ a snů Střediska Betlém. U nás je to tak, že generátorem vizí je správní rada složená z kolegů, kteří v Diakonii pracují už léta. Mnozí z nich začínali podobně jako já v přímé péči, takže si práci nejprve osahali vlastníma rukama a vlastním srdcem a teprve potom šli do vedoucích funkcí.

 

A jaké jsou tedy vaše další vize a plány? Člověk by řekl, že si teď možná budete chtít trošku odpočinout.

Odpočívat určitě budu. Rád bych si vzal delší dovolenou, abych načerpal síly a měl energii do další práce. Hned potom se vrhnu na realizování jedné z našich bezprostředních vizí. Nedávno jsme v Hustopečích otevřeli pobočku sociálně terapeutických dílen. Zjistili jsme však, že prostory, které nám město poskytlo, jsou dost těsné. Počet zájemců o tuto službu je navíc větší, než dokážeme uspokojit. V blízkosti dílen je ale široký a hezký dům, který bychom rádi koupili a dílnu do ní přesunuli. Když se nám dům podaří získat, pak v něm kromě sociálně terapeutických dílen vytvoříme i sociální podnik, ve kterém některé naše klienty zaměstnáme. 

 

A jak by takový sociální podnik vypadal? 

Využili bychom ubytovnu, která v domě funguje a kterou bychom chtěli částečně zachovat. Máme totiž představu, že se lidé s lehčím postižením budou podílet na jejím chodu přípravou pokojů pro hosty z řad turistů, praním prádla, převlékáním postelí, případně prodejem výrobků, které vznikají v sociálně terapeutických dílnách. Naším dalším velkým přáním je vytvořit v Hustopečích chráněné bydlení. Od našich klientů, ale i jejich rodičů máme ohlasy, že by něco takového uvítali. Rodiče samozřejmě přemýšlí o tom, co s jejich dětmi bude, až se o ně nebudou moci starat. Přemýšlí nad tím i sami někteří naši klienti. A tak bychom jim chtěli vyjít vstříc a vytvořit pro ně domov, kde by se za asistence pracovníků mohli podílet na chodu domácnosti a učili se žít samostatněji.

 

Klient Domova Betlém  Nový Domov Betlém  Petr Hejl u Domova Betlém   

 

Co je hlavní překážkou pro splnění těchto vašich plánů?

Jsou to rozhodně peníze. Až se nám podaří splatit pohledávky, které stojí za Domovem Betlém, budeme si moci troufnout požádat o hypotéku. Tím získáme možnost koupit dům, kam umístíme sociálně terapeutické dílny a snad i rozjedeme sociální podnik. Zatím jsme spočítali, že budeme potřebovat 12 až 15 milionů. Pokud jde o chráněné bydlení, čekáme na nové programovací okénko evropských fondů, odkud bychom snad mohli nějaké peníze získat. A samozřejmě požádáme o pomoc individuální dárce. K tomu všemu budeme potřebovat také boží požehnání. Protože bez božího požehnání jest nadarmo všechno lidské namáhání. A my se dnes a denně přesvědčujeme o tom, že když člověk věří, že na to není sám, Pán Bůh mu pomůže vyřešit dost potíží.

 

Představte si, že nyní máte kouzelný proutek a můžete Středisku Betlém dopřát jakoukoli službu, budovu nebo věc. Co by to bylo?

Kdybych měl kouzelný proutek, švihal bych jím tak dlouho, dokud by v Jihomoravském kraji nebylo chráněných bydlení třeba šest. Zájemců o tuto službu je totiž dost. Často jsou to lidé s duševním onemocněním, kteří nemohou žít zcela sami, zároveň ale chtějí odejít od rodičů a osamostatnit se. Bohužel však nemají kam. No a kdybych mohl švihat dál, pak bych přičaroval dostatek pracovníků, kteří mají ochotné srdce a odbornou kompetenci takový druh služby personálně zajišťovat. Víme, že je rozvoj našich služeb vázán na schopni regionu zajistit vhodné pracovníky, jako čaroděj s kouzelným proutkem bych se na to ale ohlížet nemusel.

 

Díky lidem, jako je Petr, můžeme každý den pomáhat potřebným. Přidejte se k nám.

Chci se stát pravidelným dárcem