Příběh paní Evy: Jedeme na výlet. Po 75 letech

Příběh paní Evy: Jedeme na výlet. Po 75 letech
Příběh paní Evy: Jedeme na výlet. Po 75 letech

Jako malá jezdila na kole. A těšila se na každý výlet, který s partou kamarádů jednou za čas naplánovali. Ráno, ještě před úsvitem, museli nejprve všichni poklidit dobytek. Pak už vzali kola, vodu, trochu jídla a jeli. Jako mladí snadno zdolávali Valašské kopečky – co na tom, že kola byla těžká a měla jediný převod. Oblíbeným cílem býval svatý Hostýn, slavné poutní místo. Kola si nechávali u sedláka ve stodole, zbytek cesty k bazilice došli po svých. Spávali na podlaze u dveří kostela až do ranní mše. Po ní se vydávali na cestu domů.

Taková byla jediná dovolená, kterou Eva znala. Dnes už na kole jezdit nezvládne. Ve svém požehnaném věku už několik let žije v domově pro seniory vsetínské Diakonie. Na Hostýn se ale vrátila. Po neuvěřitelných 75 letech.

"Nevyrazíme společně na výlet?" pošeptala jednoho dne Evě Mirka, která je čerstvě v důchodu a jako dobrovolnice dochází navštěvovat obyvatele domova. S Evou se už nějaký čas setkávají a mají se rády.

Nadšení Evy bylo silnější než obavy z náročné cesty. Zvládne to. Mirka s manželem ji budou doprovázet, personál Diakonie je na cestu dobře připraví. A jedna z pečovatelek se dokonce vydá s nimi. "Nemůžu dospat – v 7:45 jsem nachystaná k odjezdu, napjatá, jak vše dopadne! Vyrážíme!" zapisuje si Eva do deníku ráno v onen den.

Paní Eva v bazilice Paní Eva na výletě Paní Eva na výletě

Obavy opadají, cesta je příjemná. Auto řídí Daniel, Mirčin manžel. Jako výborný průvodce pohotově komentuje místa, jimiž výletníci projíždějí, a Eva přidává své dávné vzpomínky. Na Hostýně jdou přímo na mši. Usedají do první lavice a v tichu rozjímají. Pak se procházejí okolím a Mirka seznamuje Evu s jednotlivými příběhy křížové cesty. Přichází i čas na na kávu a svačinu – jak tady chutná! U Vodní kaple nabírají trochu vody a za majestátního zvuku poledních zvonů všichni odjíždějí zpátky k domovu.

"Celou neděli jsem prožila jako ve snu. Zas a znovu jsem zakoušela krásný výlet a vybavovala si různá zákoutí tohoto poutního místa. Připomněla se mi spousta vzpomínek z mládí," vzpomíná vděčně Eva.

I Vaše návštěva a přátelství může způsobit malý zázrak v životě druhého člověka. Ani po 75 letech není pozdě.

Služby pro seniory: pro důstojný podzim života

Trpělivá péče našich pečovatelek a dobrovolníků i klidné prostředí umožňují, aby i lidé s mnoha omezeními danými stářím žili spokojeně a důstojně. V domovech Diakonie každý člověk stále žije svůj jedinečný příběh. My ho žijeme spolu s ním.

Přečtete si více o tom, jaké služby pro seniory nabízíme.

Každý den pomáháme lidem, jako je Eva. Přidejte se i vy.

Stanu se pravidelným dárcem

Chci se přidat do společenství dárců