Čokoládová práce snů

30. dubna 2019

Diakonie Valašské Meziříčí otevřela další sociální podnik: pralinkárnu. Zaměstnání tu nacházejí lidé s různými handicapy.

Čokoládová práce snů
30. dubna 2019 - Čokoládová práce snů

Jaroslav Nevřela právě podepsal pracovní smlouvu. Následující týden má nastoupit na ranní a těší se. Zaměstnání vystřídal už několik. Pomáhal v kuchyni, dvě hodiny denně, sedm dnů v týdnu. Práce se mu líbila, ale s platem nebyl spokojený. Za měsíc si přišel na pouhých 1500 korun. Pak nastoupil do lakovny plechů. Při práci s tenkými kovovými deskami si ale nebyl jistý, jestli neudělá fatální chybu a nepřivodí si vážné zranění. Při handicapu pana Nevřely – alkoholové demenci – to je obava na místě. Také se pokoušel o úklid, ale neuspěl.

V zaměstnání, které ho čeká teď, si ale věří. Spolu s dalšími spolupracovníky bude vyrábět pralinky. Čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu, s výrazně vyšším platem, než měl jako pomocník v kuchyni. Věří si i proto, že má za sebou dobrou přípravu. Při důkladném týdenním zaškolení v pralinkárně si vyzkoušel všechny pracovní úkony, takže ví, co ho čeká. „Myslím, že nezklamu,“ říká.

Výroba pralinek je voňavá a různorodá. Práce snů pro milovníky čokolády. Nejprve se připraví takzvaná čokoládová skořápka, vrchní část pralinky. Nechá se vychladit a následně do ní přijde náplň zahřátá na 26 stupňů celsia. Ve Valašském Meziříčí plní pralinky pistácií, lískovým ořechem, nugátem nebo karamelem.
Po půl hodině náplň ztuhne a zalije se čokoládou. Jak to vypadá, ukazuje Miroslav Šiler, který v diakonické pralinkárně pracuje od zahájení provozu. Vezme tác s naplněnými skořápkami a nechá ho zalít mohutným proudem čokolády. Stěrkou přebytečnou čokoládu setře a na minutku položí tác na malou vibrující plochu. Vibrace tekutou čokoládu setřesou, takže z ní zmizí vzduchové bublinky, které by kazily výsledné dílo. Následuje chlazení. Pak se hotové pralinky uskladní, zabalí a můžou jít do prodeje. Hlavními odběrateli by se měly stát kavárny, hotely a firmy, které mohou pralinkami obdarovat své zaměstnance. Objednat si ale samozřejmě můžou i jednotlivci na webu www.svet-pralinek.cz.

IMG_8573 - kopiePanu Šilerovi je padesát pět let. Třicet let z toho strávil v domově pro handicapované v Zašové (provozují Sociální služby Vsetín), který musel v roce 2012 projít zásadní transformací, protože jeho obyvatelé byli nuceni žít v nečinnosti a naprosto nedůstojných podmínkách. Dnes má pan Miroslav zázemí v chráněném bydlení valašskomeziříčské Diakonie. Úspěšně už pracoval jako zahradník či pomocný údržbář. O místo v pralinkárně se však hlásil hned, jak se dozvěděl, že má podnik zahájit činnost. Má rád nové výzvy. Také věděl, že ho čeká dobré prostředí.

To potvrzuje i další pracovnice. Absolvovala střední školu. Kvůli svému handicapu, o kterém nechce blíže mluvit (proto ani neuvádíme její jméno), má invalidní důchod prvního stupně. Pracovala na různých výrobních linkách ve fabrice. Zkusila i ekologickou farmu, což jí bylo velmi blízké. I toto zaměstnání se nakonec ale ukázalo jako neslučitelné s jejím zdravotním stavem. „Co se týče kolektivu i pracovního prostředí, tady je to zatím to nejlepší, co jsem zažila,“ hodnotí pralinkárnu. „Máme tady dobré vztahy. Asi se to nějak dobře sešlo.“

Dobrá atmosféra při výrobě pralinek ale není věcí náhody. Všichni pracovníci procházejí přípravnými IMG_8552pracovními kurzy nazvanými Matteo zaměřenými na lidi s handicapem i důkladnými zaškolením přímo v pralinkárně. To není obvyklé a vychází to z dlouhodobých zkušeností valašskomeziříčské Diakonie. Lidem s handicapem často nechybí šikovnost ani chuť do práce, potřebují ale delší čas na to, aby se s novými pracovními nároky sžili. Tomu právě přípravné kurzy slouží. „Můžeme si člověka otipovat, co mu vyhovuje,“ říká jedna z vedoucích kurzů Alena Rušarová. „Jestli třeba zvládne jenom jeden pracovní úkon a další po něm nemáme chtít, nebo jestli naopak potřebuje činnosti střídat, jinak by se v zaměstnání nudil.“ Výsledkem dostatku času na přípravu zaměstnanců je pak méně stresu na pracovišti.

Přípravné kurzy budou pokračovat i nadále. Zaměstnání v Diakonii Valašské Meziříčí může najít víc lidí s handicapem než je současných 78. Nově otevřená pralinkárna totiž není jediný tzv. sociální podnik, který tamní Diakonie provozuje.

A co čeká v nejbližší budoucnosti samotnou pralinkárnu? Hlavním úkolem je dobudovat prodejnu, kde si budou lidé sladké zboží moci koupit přímo. Své zákazníky si určitě najde.

Adam Šůra

 

Cílem sociálních podniků není tvorba zisku, ale vytváření pracovních míst pro lidi s handicapy a osoby dlouhodobě nezaměstnané v běžném podnikatelském prostředí. Součástí je důkladnější vedení i vzdělávání těchto lidí. Někteří z nich si mohou pracovní zkušenosti zlepšit natolik, že obstojí i na běžném trhu práce. Diakonie Valašské Meziříčí v rámci 1. VALAŠSKÉ DIAKONICKÉ s.r.o. provozuje čtyři obchody Secondhelp se značkovým textilem z druhé ruky, podnik Palomino specializovaný na úklid, údržbářské práce nebo rozvozy jídla a pralinkárnu.