Ta pomoc byla tak obrovská! To se nedá nikdy zapomenout!

27. června 2017

Letošní rok oslavila litoměřická Diakonie 25 let své existence. Za tu dobu pomohla velkému množství lidí. Na její služby vděčně vzpomíná například čtyřiaosmdesátiletá Alena Huňková, která při povodních před patnácti lety přišla o střechu nad hlavou a nebýt pomoci Diakonie, těžko by se opět stavěla na vlastní nohy.

Diakonie mi pomohla po všech stránkách. Jak pracovně, tak i psychicky. Ta pomoc byla obrovská, to se nedá zapomenout,“ říká Alena Huňková, která bydlí v malém domku v Nových Kopistech. V roce 1954 ho postavil její tatínek, který zemřel krátce poté, co dům splatil. Později pochovala i maminku a v domku od té doby žije sama.

Povodně v roce 2002 ji zasáhly zcela nečekaně. „Den před povodněmi nám hlásil rozhlas z Terezína, že voda do Nových Kopist nepřijde. Druhý den v jedenáct hodin najednou hlásili, že se musíme okamžitě evakuovat a v jednu hodinu po poledni už musíme být pryč,“ vzpomíná.

Čtrnáct dní bydlela u sestřenice v Děčíně a do Nových Kopist každý den dojížděla. „Voda v domě stála celý týden. Když opadla, přišli vojáci a pomohli mi vytrhat prkna z podlahy. Nechali je ale ležet na hromadě a dál už jsem na to byla sama. Naštěstí právě v tu dobu přišli lidé z Diakonie,“ pokračuje Alena Huňková.

Dostat vodou nacucaný materiál ven byla velice těžká práce. „Škváru z podlahy jsme vyhazovali oknem a druhá parta to venku nakládala na auto,“ doplňuje Zdeněk Bárta, zakladatel litoměřické Diakonie, evangelický farář a bývalý senátor, který se sám na pracích aktivně podílel.

„Lidé z Diakonie osekali všechnu omítku až skoro ke stropu,“ ukazuje paní Huňková. „Moji bývalí spolupracovníci z chemičky mi pomohli s vystěhováním nábytku. Všechnu ostatní práci pak ale udělala Diakonie.“

Podobně tomu bylo v mnohých dalších domácnostech zasažených povodněmi. Pomoc ochotných dobrovolníků však někteří lidé využívali až příliš. „Pomáhali tady také mladí dobrovolníci, kterých mi ale bylo líto, protože se k nim někteří lidé nechovali úplně hezky a jejich pomoc trochu zneužívali. Nechali je například vyklízet zkažené věci z mrazáku, což si klidně mohli udělat sami. Vzpomínám si, že jedné dívce se při takové práci udělalo opravdu špatně,“ vypráví.

Po čtrnácti dnech dojíždění se Alena Huňková rozhodla, že ve svém rozpadlém domku zkusí bydlet. „Když bylo všechno z domu vynesené, udělala jsem si provizorní bydlení v koutku na půdě. Dole pracovaly vysoušeče, které nám Diakonie zapůjčila bezplatně, to byla obrovská pomoc.“

Při povodních paní Huňkové uplavaly všechny doklady. Dům byl zdevastovaný a důchodkyně neměla dost peněz na opravu. „Finanční pomoc Diakonie byla obrovská, každé vytopené rodině dali 40 tisíc korun. Bylo to hlavně zásluhou pana faráře Bárty, který peníze na pomoc sháněl i v zahraničí,“ říká s vděčností a obdivem. „Na Vánoce pak lidé z Diakonie přinesli do každého vytopeného domu vánoční dárek. A můžu vám říct, že to bylo obrovské překvapení. Všichni sousedi jsme byli naměkko, protože to byly opravdu kvalitní a pěkné věci.“

Dodnes se paní Huňková s lidmi z Diakonie ráda setkává a vděčně vzpomíná na jejich pomoc. Pro pracovníky, dobrovolníky a dárce jsou takovéto vzpomínky velkou motivací. Proto Diakonie v Litoměřicích ke svému čtvrtstoletému výročí připravila soutěž Jak jsem potkal Diakonii. „Za 25 let jsme se setkali s velkým množstvím lidí. S klienty služeb, hosty ve svých zařízeních, spoluobčany ve městě, lidmi postiženými povodněmi i dárci. Proto chceme všechny vyzvat, aby se stali dárci příběhů,“ podotýká Eva Cimburová, členka správní rady litoměřické Diakonie.

„Pošlete-li nám pár vět či jinou vzpomínku, která pomůže sestavit obrázek o tom, jak se Diakonie zapsala do vašich srdcí, hlav a života, budete zařazeni do soutěže. Každý autor obdrží slevový poukaz na občerstvení v litoměřické čajovně Hóra,“ upozorňuje Eva Cimburová. Na tři vybrané příběhy navíc čeká odměna.

Soutěž probíhá až do konce srpna 2017. Příspěvky je možné zasílat mailem na 7bGy33haY.m%C2~76hAsVW7r, poštou na adresu Diakonie ČCE, Rooseveltova 716/7, 412 01 Litoměřice či prostřednictvím formuláře přímo na stránkách http://www.diakonie25.cz.

Zdroj: Deník 5plus2