Jsem pyšná na každou věc, co se povede

10. července 2018

V prázdninovém čase panuje ve školách i střediscích Diakonie volnější tempo. Ne ale v Klobouku, restauraci v Terezíně, zřizované Diakonií Litoměřice. Odbavovat okolo 200 hostů denně tu musejí pořád. O podniku, který zaměstnává lidi s mentálním handicapem i zdravotním znevýhodněním, jsme mluvili s jeho vedoucí provozu, Veronikou Diasnik.

Jsem pyšná na každou věc, co se povede
10. července 2018 - Jsem pyšná na každou věc, co se povede

Restaurace se otevřela v roce 2002. S podobným typem sociálního podnikání ale neměla Diakonie zkušenosti. Jak vypadaly začátky?

Nepracovala jsem přímo tady, ale o dům vedle, jako vedoucí chráněné dílny. Ale vím, že se tu vystřídala už velká spousta provozních, nebylo asi snadné pracovat s lidmi s různým znevýhodněním – najít k nim vhodné kolegy, vytipovat, která práce by jim sedla.

Vy jste ovšem také žádné zkušenosti pro takovou pozici neměla.

Ne – i když vlastně trochu ano. Jsem vyučená dámská krejčová. Později jsem vystudovala dálkově ekonomickou školu. Ale jestli jsem se do něčeho opravdu nehrnula, tak to bylo pohostinství. Děda i babička byli oba hostinští. Pracovala u nich moje maminka i moje teta. Já jsem v hospodě vyrostla a tak vím, co je to za stres, když restaurace dobře funguje a chodí hodně lidí. Můj cíl tohle doopravdy nebyl.

A najednou stojíte v čele restaurace, která funguje a kam chodí hodně lidí…

To šlo ale postupně. Po nějakém začátečním období na tom byl Klobouk hodně špatně. Vystřídalo se hodně kuchařů, kvalita jídla špatná, pověst se pokazila a návštěvnost klesla. V tu dobu jsem chodila do kuchyně pomáhat. Pak se z dvousměnného provozu stal jednosměnný, zrušily se víkendy i večery, pak to vzdal i kuchař. Šla jsem do kuchyně pomoct bývalému provoznímu, aby se vůbec mohlo dál fungovat. Ten nakonec odešel taky a na mě všechno spadlo.

To zní hrůzostrašně. Co Vás přimělo také neutéct?

Zavřít by přece byla hrozná škoda. Vím, kolik stálo sil i peněz podnik vybavit. Také klienti by přišli o práci. Chvíli jsem provoz i vaření obstarávala sama. Pak jsme našli kuchaře a začali všechno znovu rozhýbávat.

Hostů máte dnes už dost, ale také máte v Terezíně velkou konkurenci.

Restaurací je tu opravdu dost, ale málokterá vydrží déle než rok. Otevřou a zase zavřou. Nám se podařilo nalákat stálé zákazníky z firem v Terezíně i okolí. Chodí k nám na obědy. Chtějí se dobře najíst a vejít se přitom do sta korun. To u nás dostanou.

A ekonomicky jste na tom jak?

Dobře. Loni jsme vykázali zisk a v předchozích letech jsme neměli ztráty. Je ale třeba zdůraznit, že jsme sociální firma. Nám stačí, když skončíme na nule.

Kolik lidí s handicapem u vás pracuje?untitled-125

V restauraci máme zaměstnaných celkem dvacet osob, včetně úklidu a praní prádla. Z nich má 11 mentální handicap, pak je zde sedm lidí se zdravotním znevýhodněním. Kromě těch, co mají dovolenou nebo marodí, jsou všichni každý den v zápřahu.

Kdy si berete dovolenou Vy?

Jak to vyjde, ale v kuse maximálně týden. A i když vypnu služební mobil, pořád má dost lidí číslo na ten soukromý. Někdo si objedná oslavu, zákusky… a to je moje práce.

Co jsou podle Vás tři nejdůležitější vlastnosti člověka, který se chce pustit do sociálního podnikání v pohostinství?

Trpělivost, houževnatost, pokora. U nás třeba zaměstnanci neberou spropitné – tedy berou, ale dává se do společné pokladny a jednou za rok za ně připravíme pro spolupracovníky s handicapy výlet. Minulý rok jsme byli v restauraci u pana Pohlreicha, letos pojedeme na muzikál.

Na který moment z fungování Klobouku jste obzvláště pyšná?

Já jsem pyšná na každou věc, která se povede. Mockrát už jsem samozřejmě také chtěla končit. Neustálý stres, občas se s někým o něčem musíte dohadovat a to si pak hned říkáte: „Mám to zapotřebí?“ Pak mě ale spolupracovníci něčím dojmou nebo potěší a hned vím, že jen tak neskončím.

    

O Klobouku

Terezínská Restaurace Klobouk je chráněné pracoviště Diakonie Litoměřice, kde pracují lidé se zdravotním znevýhodněním. Součástí restaurace je i sociální služba Sociálně terapeutické dílny, která přímo v provozu zajišťuje pracovně tréninkový program. Otevřeno je každý všední den od 10:00 do 15:00. Tým Klobouku zajišťuje také různé rauty a oslavy.