Dětská radost je nakažlivá

16. dubna 2018

Diakonické školství je pestré. Máme nejen speciální školy a školky či Diakonickou Akademii pro vzdělávání odborníků, ale i standardní mateřskou školku v Chebu. I když slovo standardní není asi úplně na místě – školka čile rozvíjí přeshraniční spolupráci, je bezbariérová a umožňuje integraci dětí s postižením. Více jsme o tom mluvili s paní učitelkou Denisou Císařovou.

Jaké vlastnosti se podle vaší zkušenosti nejvíce hodí učitelce ve školce?

Aby se děti rozvíjely a něčemu naučily, je třeba vzbudit v nich motivaci, nadšení pro činnost. K tomu jsou podle mého názoru potřeba především kreativní myšlení, hravost, komunikativnost, zručnost, ale také flexibilita, empatie a opravdu velká dávka trpělivosti.

Začínající kolegyně či kolega vás žádá o radu, na které tři věci si má dávat při práci největší pozor. Co mu poradíte?

Denisa Císařová Školka ChebNa prvním místě je vždy bezpečnost dětí – zabezpečení zásuvek, volba správného terénu a místa pro hry… Také je třeba děti neustále přepočítávat. Jsou velmi živé, rády se vydávají na průzkumné cesty, často na vlastní pěst. Zároveň je důležité děti nepřetěžovat, vybírat vhodné aktivity a činnosti přiměřené věku.

Spolupracujete s německou školkou z blízkého Hohenbergu. Co to učitelům i dětem přináší?

Již druhým rokem společně podnikáme různé výlety a akce, kde se děti mohou dozvědět spousty nových informací o tom, jak to chodí v jiných zemích. Učí se nové hry, a to nejdůležitější – mohou použít své znalosti cizího jazyka v praxi. I my učitelky si z návštěvy vždy přinášíme hodně inspirace pro další práci s dětmi.

Ve školce integrujete také děti s různými handicapy. Jak se to daří?

Naši školku navštěvují 3 děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Všechny se snažíme začlenit do kolektivu a maximálně je rozvíjet. Pomáhají nám asistentky pedagoga, se kterými se navzájem doplňujeme. Integrace je někdy náročná – chování dětí s handicapem občas narušuje činnosti, které zrovna probíhají. Nicméně všichni už jsme se navzájem sžili a společně se snažíme překonávat těžkosti. Na dětech jsou vidět pokroky a zlepšení. Troufám si říci, že vcelku se u nás integrace daří víc než dobře.

Co Vás v práci povzbuzuje, z čeho čerpáte energii?

Je to trochu paradox, ale ty samé děti, které někdy dokážou opravdu vyčerpat svými neustálými otázkami „a proč...a kde...a kam...a jak...“, mi jindy zase energii dodávají. Není nad to, když vás ráno vítají s nadšením a rozzářenými očky. Dalším velkým zdrojem energie je pro mě možnost pozorovat výsledky: jak se děti vyvíjí a zlepšují v dovednostech a schopnostech. Když si uvědomíte ten posun, víte, že vaše práce stojí opravdu za to!

Co byste na své práci chtěla změnit?

Omezila bych administrativu, které se i my učitelky musíme věnovat. Je na úkor práce s dětmi.

000362_05_002753Co vám pomáhá se v práci zlepšovat?

V praxi jsem krátký čas, učím se každým dnem. Pomáhají mi určitě samotné děti, které mi ukazují svým chováním, co zvládnou a co je příliš náročné, a také kolegyně s víceletou praxí, se kterými se radím. A určitě to jsou i semináře a kurzy.

Co se vám z vaší praxe obzvlášť vrylo do paměti?

Dětská radost. Je tak nakažlivá, že se musíte radovat také. A také touha dětí stále se dozvídat spoustu nového. Není to každý den takto růžové, ale můžu říci, že mám svou práci učitelky opravdu ráda.

 

Moderní Mateřskou školu Diakonie ČCE Cheb navštěvuje ve dvou třídách 44 dětí. Vznikala od listopadu 2013 do září 2015 na pozemku farního sboru ČCE Cheb.