SLOVO NA TÝDEN: o milosrdenství

3. dubna 2017

Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“ Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ (Lukášovo evangelium 10, 30 – 37)

Jedno z nejznámějších Ježíšových podobenství vypráví o člověku ze Samaří, který na své cestě mezi Jeruzalémem a Jerichem pomohl neznámému přepadenému. To, jak se zachoval, je na závěr biblického vyprávění označeno jako projev milosrdenství. Kdybychom se tak z partesu sami sebe nebo druhých ptali, co to znamená projevovat milosrdenství, asi bychom dlouho přemýšleli a pak asi mluvili obecně o pomoci a lásce, možná o oběti. Ale ten biblický příběh si můžeme vzít za vzor a vyčíst z něho, že projevit milosrdenství znamená přistoupit k člověku, ošetřit ho, obvázat jeho rány, naložit na mezka, odvést do hostince. Tedy celá řada zcela konkrétních, praktických a vcelku jednoduchých úkonů, které umí každý bez žádné zvláštní potřeby odborné kvalifikace. Tak můžeme projevovat milosrdenství každý den v mnoha běžných činnostech. I v diakonické práci, složené z mnoha běžných činností každodenní péče, se projevuje milosrdenství.

Další důležitý postřeh Ježíšova vyprávění o muži ze Samaří čtenáře upozorňuje na důvod, proč tak konal. Byl hnut soucitem. Je to právě soucit, který motivuje k pomoci a takové jednání je nazváno projevem milosrdenství. Proto soucit neberme na lehkou váhu. A nebojme se ho. Neprojevujeme tím žádnou slabost, ale naopak z něj čerpáme motivaci a sílu k pomoci.

I v Diakonii chceme být jako ten, který prokázal milosrdenství. Vším, co děláme, pomáháme měnit svět k lepšímu, protože věříme v sílu Boží lásky a lidského milosrdenství.