Systém zdravotní péče o seniory stále zavání diskriminací

Systém zdravotní péče o seniory stále zavání diskriminací
15. 6. 2011

V probíhající mediální kampani zástupci Diakonie Českobratrské církve evangelické upozorňují na řadu mýtů spojených se stárnutím a snaží se je vyvrátit. Jeden z našich největších církevních poskytovatelů zdravotně-sociální péče poukazuje také na problematické situace v oblasti demence či umírání.

Zdravotnické noviny | 13.6.2011

 

Senioři představují nejpočetnější skupinu klientů, o něž diakonie ve svých více než třiceti střediscích pečuje. Ke zdravotně-sociálním službám patří hlavně domácí ošetřovatelská služba, ale také hospic ve Valašském Meziříčí. Zdravotní péče je v diakonii podle jejího ředitele Davida Šourka jen doplňkovou činností. Organizace v současnosti zaměstnává asi stovku zdravotnických pracovníků, především sester. Zdravotní aspekt nicméně podle ředitele nelze od povětšinou sociální péče oddělit. „Snažíme se integrovat služby tak, aby si člověk, který je využívá, nemusel žádat jednu organizaci o sociální služby, jinou o zdravotní služby a další o poradenství. Řadu služeb doplňujeme navzájem tak, aby byl poskytnutý komplex přesně podle potřeb seniora,“ říká ředitel Šourek.

Stát si usnadňuje roli

Právě ucelená péče o seniory je ale ve státní sféře zatím spíše abstraktním, prázdným pojmem. Jak David Šourek upozorňuje, „pokud ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí nejsou schopna se domluvit, stát si tím usnadňuje roli. Navíc se financování stejné péče liší podle toho, zda je poskytována ve zdravotnickém, nebo sociálním zařízení. Mělo by se tedy konečně upustit od konkurenčního pojetí a vymyslet ucelený systém péče o seniory.“

Osob nad 65 let v populaci stále přibývá. Do roku 2050 jich v ČR bude kolem tří milionů. Jedním z mýtů o stárnutí české populace je teze, že se jedná o sociální problém. Není tomu tak. „Věkové indexy nevypovídají o skutečné ekonomické závislosti jednotlivých složek populace. Stárnutí populace je historicky zcela ojedinělou záležitostí. Nejde tedy o to, aby vznikla společnost pro ‚staré‘, ale společnost přátelská pro každý věk. Senioři volí, pracují a nakupují, jsou velmi dobrými zákazníky a konzumenty různých typů služeb,“ vyvrací nesprávné pojetí ředitel diakonie.

Obratem v systému péče o seniory by mohl být vznik integrované pracovní skupiny, tzv. expertního panelu pro problematiku sociálně zdravotní péče, který vznikl při MPSV. Zástupci zdravotní a sociální sféry se zde společně snaží vyřešit vleklý problém kompetence, financí a hranic při poskytování dlouhodobé péče o seniory.

Diskriminace pacientů

Přestože i v poměrně vysokém věku polovina až dvě třetiny seniorů uvádí, že se těší zcela uspokojivému zdraví, vyžaduje zdravotní stav řady starších lidí dlouhodobé upoutání na lůžko. Problematika dlouhodobé péče je v Česku jakýmsi evergreenem. „Zákon o sociálních službách sice přinesl určité pozitivní změny v situaci, která byla předtím až neuvěřitelně chaotická, ale v této oblasti k výraznému zlepšení nedošlo. Takzvané ‚další pobyty ve zdravotnickém zařízení ze sociálních důvodů‘ jsou naprosto nefunkční, podfinancované, zatížené neúnosnou a nefunkční administrativou. V zařízeních sociálních služeb jsou sice některé výkony financovány ze zdravotního pojištění, ale není zde implementován komplexní ošetřovatelský proces, chybí tu adekvátní zdravotní dohled. Pacienti v těchto zařízeních, jejichž zdravotní problematika je často velmi komplexní, jsou diskriminováni. Navíc z finančních důvodů z některých zařízení odchází zdravotnický personál. Zákon o sociálních službách sice přinesl některá pozitiva týkající se kvality sociálních služeb, nicméně standardy kvality jsou právě pro problematiku dlouhodobé péče nefunkční a v mnohém nesmyslné, zejména tehdy, jsou-li interpretovány nekvalifikovaně, což mnozí takzvaní inspektoři činí. Dochází tak k absurdním situacím, kdy inspekce požaduje, aby člověk s pokročilou demencí rozuměl smlouvě či požárním směrnicím, samostatně bral léky a podobně,“ upozorňuje na paradoxy při implementaci zákona o sociálních službách předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

Přeměna akutních lůžek zahájena

Standardům dlouhodobé péče se příliš nepřiblížily léčebny dlouhodobé péče, na jejichž alarmující nedostatky poukazují většinou až média ve spojitosti s různými kauzami. Zástupci poskytovatelů hospicové péče zase poukazují na nedostatečnou spolupráci s nemocnicemi. „Když už nám nemocnice pacienta pošle, je to spíš kvůli tomu, aby si nezkazila statistiky úmrtnosti,“ říká David Šourek. Za posledních pět let sice některé nemocnice převedly část akutních lůžek na lůžka následné péče, dosud však šlo spíše o výjimky.

Velkou změnu na poli přeměny lůžek by ovšem mělo přinést již letošní léto. Redukce lůžkového fondu a vznik lůžek následné péče je však spíše „znouzectnost“ – resort chce hlavně získat prostředky, z nichž pokryje zvýšení platů zdravotnickému personálu. Asi polovina zrušených lůžek by měla být převedena na lůžka následné péče. Návrhy na přesný počet zrušených a převedených lůžek mají fakultní nemocnice předložit na ministerstvo zdravotnictví do začátku července. „V žádném případě by se nemocnice neměly střemhlavě transformovat na jakási oddělení druhé kategorie, pro akutní péči již nepotřebná. V některých oblastech je zapotřebí zajistit odborné a specializované kapacity v následné a dlouhodobé péči. Tato transformace by však měla vycházet z podrobné analýzy situace. To, co pravděpodobně v některých regionech chybí, jsou zařízení dlouhodobé péče, nikoli však ledajaká, ale kvalitní, zaměřená na určitou problematiku,“ upozorňuje docentka Holmerová.

Pozitivním obratem směrem k integrované péči o seniory je společný postup resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Ministři Leoš Heger a Jaromír Drábek v dubnu tohoto roku podepsali „Memorandum o spolupráci na optimalizaci sítě zdravotních a sociálních služeb“. I zde je hlavním cílem „optimalizovat počty lůžek zdravotní a sociální péče na potřeby krajů a celé ČR“. Roztříštěný systém zdravotně-sociální péče musí být sjednocen a koordinovat veškeré aktivity. Pilotní projekt se právě rozjíždí v Jihomoravském kraji.

Petra Klusáková

Situace ve světě

Zahraniční pečovatelské organizace se nejčastěji přiklánějí k tzv. nursing homes, tedy ošetřovatelským domům, které dle typu pojištění poskytují buď krátkodobé rehabilitační pobyty, nebo dlouhodobé pobyty ošetřovatelského charakteru. Navíc mají své medical directors (lékařské ředitele či zástupce), a to přímo kvalifikované v této problematice. V Nizozemsku řadu let existuje lékařská specializace pro ošetřovatelské domy, tzv. nursing home physician.

V USA je v současné době 9 milionů lidí s potřebou asistence v dlouhodobé péči, 5 milionů lidí mladších 65 let s potřebou LTC (long-term care neboli dlouhodobé péče) žije v komunitách. Asi 70 tisíc aktivních pracovníků má těžkou disabilitu a vyžaduje asistenci k tomu, aby si udrželi své povolání a nezávislost. Každý, kdo je zaměstnán (kromě nepracujících důchodců, nepracujících postižených a dětí) a vydělává alespoň 1200 dolarů ročně, se může programu účastnit, výše pojištění činí 120–130 dolarů za měsíc.

Speciální pojistné ve výši 5 dolarů měsíčně je stanoveno pro studenty a nízkopříjmové skupiny. Zákon nazvaný CLASS přináší dobrovolný veřejný program, bez omezení nároku na jeho využívání (zúčastnit se může každý). Finanční prostředky v hotovosti jsou klientovi uvolňovány primárně na komunitní péči, ale je možné z nich hradit i ošetřovatelské domy.

CLASS se stal jedním z hlavních argumentů přijetí celé americké „Obamovy“ reformy zdravotnictví, protože v prvních pěti letech bude jenom akumulovat prostředky a nebude vyplácet žádné dávky. Hlavní výhodou bude zmocnění klienta, aby mohl svobodně rozhodnout, zda dávku uplatní u formálně, či neformálně pečujících institucí (jako je tomu nyní v České republice). Dále se lidem poskytují poradenské služby, které v sobě nesou prvek zaopatření proti riziku potřeby dlouhodobé péče. Program nevyžaduje žádné příjmy z veřejných prostředků a je finančně nezávislý.

(pek)

Celý článek v originále ke stažení zde

Děkujeme našim partnerům a dárcům

 

 

                   INBORN

                                                                    

                  

                                                                                                       

                                                                                              

                

    

NAZEV WEBU